Sociální a kulturní ekologie se zabývá tím, jak se svět v posledních desetiletích od základu proměnil. Vznikly problémy globálního rozměru, na nichž se podílíme všichni, lokálně jsme si mnohde nevratně poškodili přírodu, krajinu a hubíme řadu druhů organismů. Příčiny jsou v našem důmyslu a pokroku, v rozvoji vědy, techniky a životní úrovně, ale tedy i v našem chování. Návrat do chatrčí sami nechce
me a rozvojovým zemím musíme pomoci. Řešením jistě nejsou militantní postoje, ale skutečná kvalita života na ekonomických, sociálních a právních základech respektujících rozmanitost kultur i menšin. Je jím trvale udržitelný rozvoj. Sociální a kulturní ekologie se tedy výslovně nezabývá technikou a technologiemi, táže se však po předpokladech vzniku techniky a technologií; nezkouší studenty z podrobných znalostí všech živočišných a rostlinných druhů, ale zjišťuje, které jsou pro zachování ekosystémů klíčové a musíme je tedy chránit, a které jsou „jenom“ krásné. Hledá porozumění světu přírody i člověka v jejich jednotě a strategie porozumění vedoucí k řešení globálních i místních problémů. „Mysli globálně, jednej lokálně, změň se individuálně.“ "Od jedné Země k jednomu světu" ("From One Earth to One World").
