Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

05/06/2026

🌳🦬 Jak se během posledních 17 000 let proměňovaly vztahy mezi klimatem, člověkem a krajinou ve střední Evropě?

🎓 Nový článek Tomáše Radoměřského a kolegů, na němž se podílel také Petr Pokorný z Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie (LAPE), přináší detailní rekonstrukci vývoje krajiny Českého ráje založenou na propojení sedimentologických, palynologických, archeologických a geochemických dat.

🔬Výsledky ukazují, že zatímco v pozdním glaciálu byly erozní a sedimentační procesy řízeny především klimatickými změnami, od raného holocénu narůstá význam lidských aktivit – zejména odlesňování a používání ohně. Výrazný vrchol těchto procesů byl zaznamenán kolem poloviny 4. tisíciletí před naším letopočtem.
Studie ukazuje, jak lze propojením přírodovědných a archeologických dat sledovat proměny krajiny v mimořádně jemném časovém rozlišení a lépe porozumět dlouhodobým interakcím mezi člověkem a prostředím.

Článek je volně dostupný:
https://doi.org/10.1016/j.quaint.2026.110339

23/05/2026

O nás na B1 :)

Archeobotany and historical records show how American plants travelled

23/05/2026

🪨 Čertova pec opäť ožije vďaka archeológii.

Aj v roku 2026 bude prebiehať archeologický výskum jednej z najvýznamnejších paleolitických lokalít na Slovensku – jaskyne Čertova pec pri Radošine. Výskum sa zameria na priestor s ohniskom, nové nálezové situácie a verifikáciu stratigrafie lokality osídlenej už v období paleolitu.

Študentov čakajú výkopové práce, dokumentácia, preosievanie sedimentov, práca s flotačným tankom aj spracovanie nálezov. Súčasťou budú aj sprievodné aktivity na lokalite Moravany nad Váhom – Podkovica.

Ak chceš zažiť archeológiu priamo v teréne, pracovať na výnimočnej lokalite a byť súčasťou výskumu, ktorý skúma najstaršie dejiny človeka na našom území, neváhaj sa prihlásiť.

📅 6. 7. – 28. 8. 2026
📩 Kontakt:
Mgr. Adrián Nemergut, Ph.D. – [[email protected]](mailto:[email protected])
Mária Hajnalová – [[email protected]](mailto:[email protected])

21/05/2026

🔬🧬 Dnes se spojil mezinárodní tým antropologů, archeologů a archeobotaniků, aby ovzorkoval již druhou vlnu raně středověkých pohřbů z výzkumů Martina Ptáka a Jaromíra Beneše z Netolic a Práchně. Společně s Harvard University, Přírodovědecká fakulta JU, Ostravskou univerzitou a Archeologickým ústavem Ukrajinské akademie věd vzorkujeme populaci na starou DNA.

05/05/2026

Environmentální archeologie: co znamená v dnešní době, o tom mluví garant nového magisterského studia tohoto oboru na Přírodovědecká fakulta JU a na Katedra archeológie FF UKF v Nitre doc. Petr Pokorný. Poslechněte si rozhovor na Českém rozhlase. https://www.mujrozhlas.cz/dopoledni-host/jak-minulost-zformovala-soucasnost-hinterland-stoji-na-puvodnich-vyzkumech?fbclid=IwY2xjawRmgV9leHRuA2FlbQIxMQBzcnRjBmFwcF9pZAwzNTA2ODU1MzE3MjgAAR6BkXO-OHVNHlbch_3aCRtaR85YI1-CviE1Q3CiLIFThr-V5qhGftB4xNui8w_aem_w-Shy_uLc8zygrvh891hkQ https://www.mujrozhlas.cz/dopoledni-host Na snímku garant ukazuje detaily z knihy Hinterland Jiřímu Sádlovi.

01/05/2026

Zítra v 10:40 na ČT 24 a v neděli ve Vědě 24 :)

🔵 Takhle jedli brambory původní obyvatelé na území dnešního Peru a v severním Chile. Vůbec je nevařili. Když se pak brambory dostaly do Španělska, lidé tam na ně zpočátku hleděli dost nedůvěřivě.

🔵 Nová studie českých vědců ukazuje, jak americké plodiny postupně dobyly Evropu. Nejprve jako luxusní zboží elit a později jako běžná součást stravy.

🎥 Detaily nabídne magazín Věda 24. V neděli v 8:30 na ČT24.

12/12/2025

LAPE se podílela na vzniku významné studie o středoevropském zemědělském pravěku:

💭 Rethinking Key Transformations in the Neolithic and Bronze Age Central Europe: A Radiocarbon Modeling Approach

📰 V prestižním časopise Journal of Archaeological Research vychází nová studie, která na základě skoro 900 radiokarbonových dat přichází s novými modely šíření nových kulturních prvků v 6. a 3. tisíciletí př. n. l.

🌾 Inovace v podobě zemědělství, nových pohřebních praktik či způsobu sídlení mohly být v některých oblastech střední Evropy přijímány s výrazným zpožděním oproti okolním oblastem.

👥 Autoři studie tento jev demonstrovali na příkladu jižních Čech, kde se v období neolitu zemědělství začalo uplatňovat s více než stoletým zpožděním. Stejně tak pohřební ritus a typické artefakty, spojované s kulturou se šňůrovou keramikou a příchodem stepní populace na počátku 3. tisíciletí, mají v jižních Čechách jen malý odraz. Chronologický model zde naopak odhalil o zhruba 200 až 400 let delší využívání výšinných sídlišť, která podle dosavadních názorů byla typická pro období ještě před nástupem šňůrové keramiky. Až s dobou bronzovou, na počátku 2. tisíciletí př. n. l., došlo k plné integraci socioekonomického vývoje tohoto regionu s okolím.

🤝 Celkově studie přináší výrazně přesnější pohled na to, jak se v pravěku šířily kulturní změny, a ukazuje, že vztah mezi „centry“ a „periferiemi “ byl mnohem složitější, než jsme si dosud mysleli.

✒️ Václav Vondrovský – Václav Hrnčíř – Daniel Hlásek – Ondřej Chvojka – Petr Květina (ARÚ) – Petr Šída – Jan John – Petr Pokorný – Michaela Ptáková

Archeologický ústav AV ČR, Praha | Archeologický ústav FF JU | Archeologický ústav AV ČR Brno, v.v.i. | Max Planck Institute for Evolutionary Anthropology | Centrum pro teoretická studia | Laboratoř archeobotaniky a paleoekologie

📸 Jiří Bumerl