Labels

23/10/2020

Zajímá vás, jak můžeme pomocí neuronových sítí vybrat fotografie, aby si lidé falešně mysleli, že je už viděli? A myslíte, že lidí dokáží rozpoznat, která z fotografií nepatří mezi ostatní?
Filipovi Děchtěrenkovi, Jirkovi Lukavskému a Jiřímu Štiplovi (FF UK) o tom vyšel článek. 50 dní k dispozici zdarma ke stažení.

People are remarkably good at remembering photographs. To further investigate the nature of the stored representations and the fidelity of human memor…

07/09/2020

Rozhovor s Kateřinou Chládkovou o řeči, nemluvňatech a dospělých, v týdeníku Hrot.

20/08/2020

13/07/2020

👧🧒Máte doma (skoro) předškoláka nebo malého školáka?
❓A chtěli byste vědět, jestli si kamarády vybírá podle toho, jakým mluví dialektem nebo jazykem?
🕵️‍♀️My tohle právě zkoumáme a budeme nesmírně rádi, když nám v tom pomůžete!

Předběžně se můžete přihlásit tady: https://forms.gle/LSeUYsHarLHdswRA7

18/06/2020

Filip Smolík v online žurnálu "Áčko" o tom, kdy začíná osvojování mateřského jazyka. Spoiler alert: je to dost brzy. 🤝

📓 Nové Áčko: Ohrožená půda, koronavirus a pilné včely 🐝

„Půdu definujeme různým způsobem. Samozřejmě víme a poznáme, co je plně funkční půda. Ale kdy vlastně můžeme hovořit o půdě poté, co skálu pokryje vrstvička něčeho živého? Spíše umíme přesně říct, co půda není – ani kámen, ani písek – protože v nich chybí život,“ říká v hlavním článku o půdě Miloslav Šimek z Biologické centrum AVČR.

📖 Další výběr článků:

▶ Rodilým mluvčím už v děloze (Psychologický ústav Akademie věd ČR)

▶ Jantarové bohatství rané doby bronzové (Archeologický ústav AV ČR, Praha)

▶ Národní nádor (Ústav experimentální medicíny AV ČR)

▶ Od hamburgerů ke koronaviru (Fyzikální ústav Akademie věd ČR)
――――――――――――
Ke stažení a listovaní na webu :
https://bit.ly/Áčko_půda

15/06/2020

Určitě tuhle optickou iluzi znáte, ale stejně je strašně dobrá, tak ji sem dáme ještě znovu: Je na ní sice 12 černých teček, ale lidský mozek je odmítá vidět všechny najednou - průměrně vidí asi 3-4. Kolik jich vidíte vy?

Iluze se jmenuje Hermanova mřížka, na internetu najdete spoustu vysvětlení, jak funguje (díky mechanismu jménem laterální inhibice)...

27/04/2020

Nevíte si se sebou občas v rámci sociální izolace rady? Naše kolegyně Iva Polackova Solcova z Psychologického ústavu AV ČR v pěti dílech "Zvěda v izolaci" na ČT přibližuje některé zásady, které nám mohou pomoct k lepšímu psychickému stavu. 🤝 Tak snad již brzy na viděnou u nějakého experimentu! 👀

Jak zůstat normální v nenormální době? První psychická i zdravotní pomoc v novém aktuálním magazínu.

07/04/2020

Na videu níže se můžete podívat na to, jak vypadá využití neuronových sítí pro generování nových dat. To se dělá pomocí tzv. GAN sítí. Generative adversarial networks jsou systémy využívající dvě neuronové sítě, které naproti sobě generují originální stimuly. GAN tak kupř. na základě učení se na reálných fotografiích vytváří fotografie vycházející z reálných stimulů, které sice působí realisticky, jsou ale naprosto umělé. Díky GAN tak můžeme vytvářet třeba nové neexistující přírodní scenérie či nové neexistující obličeje, a to aniž bychom jejich umělost byli schopni poznat. Z hlediska praktického využití tyto systémy výrazně pomáhají kupř. s vizualizací vesmírných jevů.

Pokud máte zájem si vytváření stimulů vyzkoušet sami, Filip našel GAN na Githubu 🤝: https://github.com/harskish/ganspace

GANSpace is a technique for discovering interpretable controls for Generative Adversarial Networks (GANs) by performing Principal Component Analysis (PCA) in...

24/03/2020

Jakým způsobem rozeznáváme objekty? Před pár dny byl zveřejněn preprint studie, ve které autoři identifikovali hlavní dimenze, kterými se při rozeznávání objektů řídíme. Autoři na základě dat od bezmála 6 000 probandů z mTurku přišli s modelem identifikujícím 49 smysluplných dimenzí (od tvaru, barvy, textury až po funkci a vnímanou "hodnotu" objektu). Výsledky studie mají nadále posloužit zejména "počítačům" - umožnit jim samostatně kategorizovat objekty. Mezi největší zajímavosti studie patří, že lidskou ruku probandi zařazují spíše k umělým (man-made) výtvorům než k objektům přirodním. Naopak kupř. připravené jídlo probandi řadí spíše k objektům přírodním než umělým (man-made). Obecně se dle výsledků zdá, že spíše než odlišením přirodní/umělý, se participanti řídí jednoduchou podobností - kupř. zjevnou spojitostí s vodou, rostlinami, zvířaty apod. Více v odkazu níže. 👇👇

Objects can be characterized according to a vast number of possible criteria (e.g. animacy, shape, color, function), but some dimensions are more useful than others for making sense of the objects around us. To identify these "core dimensions" of object representations, we developed a data-driven co...

12/03/2020

Po nějaké době se opět vracíme k replikační krizi. I s naším přispěním vychází článek o tom, co spíše dělat a nedělat pro to, aby byl výzkum v psychologii a sociálních vědách úspěšnější. 🧙‍♂️

V souvislosti s pochybnými výzkumnými praktikami a fenomény obecně spjatými s tím, co nazýváme replikační krizí, se rojí iniciativy, které se snaží výzkum zejména v psychologii zpřehlednit a nastavit přísnější, ale zároveň obecně platná pravidla pro publikování vědeck....

03/03/2020

Filipovi Smolíkovi vyšel v únoru článek v "Infant Behavior and Development" zabývající se temperamentem dítěte ve vztahu k vazbě k matce (maternal bonding). Dvěma dotazníky byla měřena vazba ve třech časech: v prvním týdnu, šestém týdnu, a devátém měsíci po porodu. Výsledky poukazují na to, že temperament dítěte několik týdnů po porodu hraje významnější roli v utváření vzájemné vazby v devíti měsících než ve stejnou dobu měřený temperament dítěte. Zároveň složitější vazba k dítěti v prvním týdnu po porodu predikuje "složitější" temperament v šestém týdnu. 🤔 Více v článku v odkazu! 👇

“From 6 weeks to 9 months, infant difficult temperament impairs maternal bonding but not vice versa. Impaired bonding in 1st week is somewhat related to difficult temperament (or its perception) at 6 weeks. Our new paper is out: https://t.co/EqaXL0leJU”